Italské lvíče

Test Leoncino 500

Motocykl Benelli Leoncino navazuje na minulost svým klasickým designem s retro nádechem kategorie scrambler. A ukazuje, že na zábavné svezení stačí i 35 kW výkonu a levnější komponenty. Stroj zároveň symbolizuje dlouhé historické dědictví značky založené v roce 1911. Leoncino znamená italsky lvíče. Pod tímto názvem se po válce prodával vůbec nejúspěšnější model Benelli.

Značka Benelli vždy patřila mezi tradiční italské motocyklové výrobce. V roce 2005 však následovala podobnou cestu jako třeba značka Volvo. Zatímco mnoho renomovaných výrobců se snaží snížit výrobní náklady přesunem své výroby do Asie, u Benelli tomu bylo zprvu přesně naopak.

Ve zlomovém roce 2005 se objevil čínský investor, koncern Qianjiang, který vybudoval konstrukční a vývojovou kancelář v Itálii. V prvních letech dokonce na evropské půdě zůstala i část výroby větších modelů, ale výrobní náklady nakonec přesunuly většinu produkce Benelli do Asie.

Značka Benelli se nyní orientuje na střední kubatury a mezi čínskými výrobci patří ke špičce. V automobilovém světě najdete podobnost například s automobilkou Volvo a právě její hlavní majitel koncern Geely se nedávno majetkově propojil s koncernem Qianjiang. Benelli a Volvo jsou tak nyní „bratranci“.

Design stroje Benelli Leoncino je hodně povedená kombinace italské moderny a historické siluety s nádechem stylu scrambler. Trubkový rám, silnější pneu a nádrž v retro designu na kterou navazuje křivka sedla. K tomu v kontrastu moderní technologie v podobě LED světlometu a digitální LCD budíky. LCD displej je inverzní a světlá písmena na tmavém displeji jsou dobře čitelná i na slunci. Na displeji nechybí informace o zařazeném rychlostním stupni, digitální tachometr, venkovní teplota a ukazatel množství paliva v nádrži.

Bez přehnaných vymožeností Ovládací prvky na řídítkách jsou minimalistické a obsahují jen to nezbytné, ale to beru u daného typu stroje spíš jako výhodu. Kladně také hodnotím, že nezůstalo jen u displeje, ale stupnici otáčkoměru lemují klasicky barevné kontrolky neutrálu, směrovek, mazání, rezervy paliva a dálkových světel.

Pozornost zaujme přední světlomet s LED podkovou denního svícení, povedené je i zadní světlo zapuštěné v blatníku a uzavírající křivku procházející linií motocyklu. I směrovky kompletně používají LED technologii. Řídítka jsou příjemně široká a silně přispívají k dobré pozici jezdce. Vzhledem k výšce sedla 785 mm je stroj vhodný i pro začátečníky, případně pro jezdce menšího vzrůstu. Slušet bude i motorkářkám.

Motor nebyl naštěstí vytažen z žádné letité čínské produkce a byl nově vyvinutý přímo v Itálii. Jde o řadový dvouválec o objemu 499,6 ccm. Kapalinou chlazený agregát s rozvodem DOHC má čtyři ventily na válec a splňuje normu EURO4. Maximální výkon je naladěný na 35 kW a maximální točivý moment 45 Nm dosahuje ve 4 500 otáčkách. Motoru sekunduje šestistupňová převodovka spojená s motorem hydraulickou spojkou. Výkon 35 kW není zvolen náhodou, ale míří na jezdce s řidičským oprávněním A2. Pokud jedete na pohodu, motor není nutné držet v maximálních otáčkách deseti tisíc. Ale když se chcete svézt trochu svižněji, k pořádným výkonům se motor probudí až nad pěti tisíci otáček.

Svezení potvrzuje, že s 35 kW nuda nebude. I ostřílené jezdce překvapí, jak rychle padne stroj do ruky a jak dobře funguje kombinace motor, podvozek a brzdy. Při jízdě po Praze výkon motoru naprosto stačí, pozitivně se projevuje nízká hmotnost stroje. V městském provozu je Leoncino parádně obratné.

Motor nemá žádné nepříjemné vibrace a nástup výkonu je plynulý a nezáludný. I při jízdě po okreskách výkon stačí a s motorkou je hodně zábavy. S motorkou jsem si troufl i do lehčího terénu a na „polňačky“, které dával naprosto s přehledem. Leoncino určitě není strojem do terénu, ale především díky nízké váze a dobře dávkovatelnému plynu si jezdec dovolí mnohem víc, než si dokázal představit.

Příjemným překvapením je i podvozek, který je navíc nastavitelný. Jedinou slabinou je celkem malý rejd, který jezdce limituje při otáčení, naštěstí se jinak s lehkým strojem manipuluje celkem dobře.

Ze začátku jsme si motocykl sami pro sebe zařadili mezi stroje pro začátečníky a menší jezdce. O to příjemnějším překvapením bylo osobní setkání. Motorkářka na fotkách měří 181 cm a na motocykl se usadila naprosto hladce. Stroj nakonec žádnému z jezdců nepřipadal malý, ale je pravda, že kolega měřící přes 190 centimetrů se na něj musel skládat obtížněji.

Brzdy nejsou zrovna jedovaté, ale brzdný účinek je naprosto dostatečný. ABS zasahuje citlivě a přispívá k dobrému pocitu z brzd. Prostě mašina pro širokou veřejnost, která nikoho nevyděsí a nevyhodí jezdce ze sedla.

Hezká cena fandí Leoncinu Populární segment scramblerů je hodně nabitý a stroje známých značek předčí Leoncino ve většině parametrů jako je výkon, podvozek nebo brzdy.

Jenže Benelli dokazuje, že zábavnost není jen v číslech, protože díky nízkému výkonu lepší podvozek ani výkonnější brzdy nutně nepotřebuje. Pokud nebudete na stroji křižovat Evropu nebo létat pravidelně po dálnici, zjistíte, že vám výkon 35 kW bohatě stačí k požitku z projížďky po okreskách nebo po městě. Jedna z největších předností Leoncina je kromě povedeného designu právě to, jak funguje jako celek.

Pokud bychom srovnávali technické parametry s ostatními scramblery renomovaných značek, je fér porovnat i cenu, která jasně hovoří v prospěch Benelli. S cenovkou sto šedesát tisíc korun bude jen těžko hledat konkurenci. Když se podíváme ke kořenům scramblerů, byly to původně právě stroje s objemem typicky do pěti set kubíků, které si jejich majitelé zjednodušovali a upravovali pro jízdu v terénu.

Pokud hledáte opravdový scrambler, má Leoncino svou váhou i výkonem k původní myšlence této kategorie mnohem blíž než většina strojů, které dnes toto označení používají. A dobrá zpráva pro milovníky scramblerů je, že dovozce představil pro rok 2018 i model postavený na drátěných kolech a hrubších pneumatikách.

FOTOGALERIE

Zdroj – Auto.idnes.cz